Jedním ze základních pilířů Evropské Unie je mimo jiné také volná přeprava zboží v rámci Shengenského prostoru. Jednoduše řečeno, nejsou zde celnice, s výjimkou určitých případů, a veškeré zboží zde může volně cestovat.
Toto cestování se může dít hned několika způsoby – nákladním automobilem, lodí, letadlem či vlakem. Je přitom pochopitelné, že každá z nich je jinak populární. Například ta lodní nejspíše nebude v evropském tranzitu příliš využívána. Zdaleka nejvyužívanější je však silniční nákladní doprava pro EU Zahraniční stěhování. A je dobré se podívat, jaké jsou k tomu důvody.
Tím prvním je velká flexibilita – mnohem snadněji lze naložit a vypravit kamion, než vlak, u kterého musíme navíc plánovat cestu tak, aby se nestřetl s jiným vlakem. To je něco, čeho se na silnici není potřeba bát. Ovšem není to ani zdaleka jediný důvod.
Dalším z nich je rozšíření silniční sítě. Ta vede v podstatě všude, i do té nejzapadlejší vesničky. Ať už tedy vezeme zboží kamkoliv, můžeme si být jisti, že se tam dostaneme. Naopak letiště rozhodně nenajdeme všude, a ani vlakové zastávky (byť je například v porovnání s USA železniční síť napříč Evropskou Unií velmi hustá).
Navíc i u těchto je prakticky vždy nutné náklad přeložit na kamion a odvézt jej do cílové destinace, což samozřejmě zabere nějaký čas, o penězích nemluvě. Je tedy pochopitelné, že se firmy pokud možno této variantě vyhnou.
Nelze však samozřejmě říct, že silniční doprava je bez chybičky. Tím hlavním problémem je mnohem menší spolehlivost v porovnání s ostatními – stačí, když se na cestě vytvoří z nějakého důvodu kolona, a zpoždění může nabrat i několik hodin. Také může vézt mnohem menší náklad, než letadlo či vlak, o vlivu na životní prostředí z tisíců dodávek a kamionů, které (nejen) evropské silnice brázdí, ani nemluvě. Přesto z čistě ekonomického a praktického hlediska výhody značně převažují nad nevýhodami. A to je ve využívání silniční nákladní dopravy jasně vidět.