Otevření se lidem není pro nás snadné. Věříme, že pokud si něco necháme pro sebe, neztratíme to. Jako by vztah nebyl o lásce nebo poctivosti, ale o tom, že někomu dáme něco, co můžeme nenávratně ztratit a co je horší – může to odhalit naše slabosti. Kolik z nás by chtělo být vnímáno jako superhrdinové tváří v tvář každodennímu životu? Proto se zamykáme v našich zdánlivě bezpečných jeskyních, kde na stěnách roste ostuda, vina, strach, smutek a nakonec osamělost? A co by se stalo, kdybychom konečně zapálili oheň v našich srdcích a nechali ostatní, aby se tím zahřáli? Možná se vyplatí dívat dovnitř a otevírat své srdce lásce?
Mnoho lidí zažilo ve svém životě události, které otřásly jejich pocitem bezpečí. Často jsou to oni, kdo se přiblíží k ostatním, zatímco si uzavírají cestu k prožívání nejkrásnějších pocitů na světě. Naším úkolem je uzdravit naše srdce, abychom se mohli plně otevřít lásce.
Otevři se
Autentický vztah s jinou osobou vyžaduje plnou otevřenost, projevování se, mentální nahotu, bez použití masek. Na jedné straně lze říci, že je to těžké, na druhé straně – pouze v takovém vztahu může člověk skutečně milovat druhého člověka a zažít lásku. Je to skvělý pocit vědět, že můžeme být sami sebou a že nás miluje jiná osoba. Proto se vyplatí otevřít sebe i své srdce. Dalším přínosem, který z toho můžeme získat, je skutečné poznání a porozumění sobě samým – naše výhody, nevýhody, slabosti a zastavení hledání mýtického ideálu.
Harmonie dávání a přijímání
Rovnováha mezi dáváním a přijímáním je nesmírně důležitá. Není to jen dovednost, ale také umění, které je základním prvkem trvalých vztahů. Proč je to tak důležité? V situaci, kdy něco dáváme a nebereme si to, je tok energie otřesen a blokován. Taková porucha negativně ovlivňuje vztah. S otevřeným srdcem dáváme nejen s radostí a bez očekávání, ale také přijímáme s vděčností, aniž bychom cítili, že musíme někomu něco vrátit. S takovou harmonickou výměnou existuje pocit úspěchu a přirozeného přijetí toho, co nám druzí chtějí dát.