Automatizaci výroby považuji za zcela přirozenou součást vývoje lidstva, co se týče techniky. V současné době sice technický rozvoj značně předběhl duchovní poznání, ovšem to by bylo téma na jiný článek, pouze bych rád zdůraznil, že jestliže je technika využívána pro blaho lidstva a lidé si konečně uvědomí, že jsou „na jedné lodi“, kde je zapotřebí zejména spolupráce a tvořivé kolektivní úsilí, pak je to v naprostém pořádku. Automatizace výroby byla lákavým cílem již v době průmyslové revoluce. Jestliže se výrobní proces zcela oprostí od zásahu lidských rukou a člověk pouze dohlíží na bezchybnost pracovního procesu, může se tímto způsobem vyrábět celá řada užitečných předmětů. Automatizovaný proces výroby pak také může snížit cenu finálního produktu a ten se pak stává pro širokou veřejnost dostupnější.
Součástí automatizovaného výrobního procesu by také měl být dobře zvládnutý proces kontroly výroby a nasazování servisních pracovníků na místa, kde dojde k nějakému problému, například v důsledku poruchy části výrobního zařízení. Jestliže budou servisní pracovníci neustále pobíhat po výrobní hale a provádět namátkovou nebo systematickou vizuální kontrolu zařízení, bude to neefektivní, neboť takto budou zbytečně ztrácet čas a energii.
Mnohem lepší řešení je využít služeb elektronických zařízení. V současné době již máme k dispozici například Andon systém D-Server. Jedná se o zařízení, které využívá bezdrátových přivolávacích panelů a drátových vstupů, s jejichž pomocí lze výrobu na potřebných místech monitorovat a na základě detekce poruch pak vysílat jednotlivé servisní techniky na problematická místa. Andon systém lze do výrobního procesu začlenit velmi snadno, aniž by bylo nutné v místě provádět složité stavební či elektrotechnické úpravy. Během několika hodin je tak systém připraven plnit svou funkci a výrobu zefektivnit.